Jdi na obsah Jdi na menu
 


Vyjádření předsedy klubu k sobotnímu utkání žáků !!!

27. 5. 2010

Vyjádření předsedy klubu pana Petra Pospíšila k rozhodnutí hlavního rozhodčího nastoupit k utkání :

 

                            " MUSÍME SI POHÁMAT? "

 

Máme za sebou několik dnů, kdy jsme především na televizních obrazovkách viděli neštěstí lidí, které zasáhly povodně. To, že jsme nebyli v centru neštěstí právě my, není důvodem, abychom nemysleli v těchto chvílích na své bližní, kteří byli bez svého zavinění postiženi neštěstím. Jsem rád, že jsem členem společenství lidí, kteří pomoc svým bližním v nesnázích berou jako samozřejmost.

 

V naší obci a ve sportovním areálu TJ Čechie Zastávka nebyly povodně. Pršelo sice hodně, ale na hřišti byly a jsou pouze kaluže a hřiště je podmáčené. Je to mrzuté, protože už víc jak 14 dnů musíme hrát milovaný fotbálek na jiných místech, ale víme o tom, že jde jen o naši zábavu, a že nedaleko od nás jde o majetek, o zdraví a životy.

 

V sobotu 22.května 2010 se mělo odehrát utkání žákovských týmů Čechie Zastávka a Vojkovic. Ani jeden z týmů nemá postupové ambice, ani jeden z týmů není ohrožen sestupem. Jsme malé vesnické kluby, které jsou hrdé na to, že některý z jejich týmů hraje i krajské soutěže. Hřiště Čechie Zastávka odpovídalo výše popsané povětrnostní situaci, takže na významné části hrací plochy stála voda a zbylá část byla podmáčená. Z těchto důvodů bylo odloženo několik utkání v minulém týdnu. Přestože jsme se snažili upozornit hlavního pana rozhodčího Sedláčka na tuto skutečnost, tak ten konstatoval, že viděl odehrát utkání na horším terénu, a proto se utkání odehrají. Tak se také stalo a výsledky jsou k dispozici na fotodokumentaci. Ačkoliv celý den již nepršelo, tak utkání mužů, které se mělo odehrát víc než sedm hodin po zahájení žákovských utkání, se neodehrálo pro nezpůsobilý terén, o čemž rozhodli tři rozhodčí a svazový delegát. Jsem rád, že měli úctu k práci jiných.

 

Důvodem pro napsání tohoto článku je pocit absolutní beznaděje a bezmocnosti, který po verdiktu pana Sedláčka následoval, a který v nás všech přetrvává dodnes. Žádný z nás nemá jistotu, že se o týden později nemůže opakovat situace, kdy se znovu neobjeví někdo, kdo nemá úctu nejen k majetku druhých, ale ani k práci svých kolegů – sportovců.

 

Většina fotbalistů a funkcionářů chápe složitou ekonomickou situaci fotbalového svazu, kterou jsme sice nezavinili, ale protože máme fotbal rádi, tak se snažíme udržet tuto naši radost nad vodou. Ačkoliv nedostáváme jedinou korunu z nadřízených orgánů, tak se fotbal přesto hraje na relativně dobrých terénech, s relativně kvalitními míči, s dresy, které mají odpovídající velikost čísel, v kabinách, kde se dá osprchovat i teplou vodou, svítí se v nich, s lavičkami pro dvanáct členů realizačních týmů (ačkoliv dost týmů je rádo, že dá dohromady základní jedenáctku),  s rozhodčími, kteří vesměs stojí kluby více než je vybrané vstupné, s delegáty,…. a mnoha dalšími maličkostmi, jež však všechny stojí nejen peníze, ale i práci dobrovolných funkcionářů.

 

Myslím si, že je načase si položit otázku, co udělat pro to, abychom neztráceli další a další fotbalové nadšence, stejně jako sponzory. Vím o tom, že jednoduchá odpověď není, ale zahájit diskusi na téma vzájemné úcty k práci druhého je podle mne nezbytná. Já k této diskusi vyzvu zástupce fotbalových oddílů a obecních a krajských samospráv, stejně jako fotbalový svaz. Uvítám samozřejmě i Vaše názory na níže uvedeném kontaktu.

 

Za několik dnů budu předkládat na zastupitelstvu obce Zastávka návrh na pomoc zatopeným obcím, na výborové schůzi Čechie Zastávka návrh na pomoc postiženým fotbalovým klubům. Je mi upřímně líto, že budeme muset výši pomoci zvažovat v kontextu desetitisíců, které budeme muset vynaložit na opravu hřiště po utkáních starších a mladších žáků. Z předešlých zkušeností víme, že pomoc poskytnutá lidem v nouzi, jim může vykouzlit i úsměv a poděkování na jejich ztrápené tváři. Škoda, že jsme bezbranní proti tomu, že jeden člověk dokáže tuto pomoc významně ovlivnit.

 

Můj článek začíná otázkou „Musíme si pomáhat?“. Otázka podle mého názoru není na místě. Skutečnost je takové, že: „Musíme si pomáhat!“.

 

Petr Pospíšil starosta obce Zastávka a předseda Čechie Zastávka

 

Foto:

ObrazekObrazekObrazekObrazekObrazekObrazekObrazek